Třešně pod krytem
Kryt nad sadem chrání dozrávající třešně před deštěm, který způsobuje praskání plodů. V norských studiích (Børve, Stensvand 2003) se plody obvykle zakrývaly 3–4 týdny před sklizní. Zakrytí během srážek od květu do konce sklizně tam umožnilo vynechat postřiky fungicidy proti hnilobě plodů.
Proč třešně praskají
Praskání plodů je jednou z hlavních příčin ztrát při pěstování třešní. Oregon State University Extension (EM 9227, 2019) uvádí, že dříve stačilo 20–25 % prasklých plodů, aby byla partie neprodejná. Díky novým optickým třídičkám lze dnes rentabilně sklidit úrodu s praskáním až 40 %.
Podle této publikace má praskání dvě příčiny:
- Voda na slupce dozrávajícího plodu. Plod ji přijímá slupkou, dokud slupka nepraskne.
- Vodní režim stromu. Při příliš mokré půdě plod přijímá vodu ze strany kořenů, i když je slupka suchá.
Oregon State University uvádí také faktory, které riziko zvyšují: velmi vydatné srážky (přes 1,5 palce, tj. cca 38 mm), zejména když je půda blízko plného nasycení. Riziko roste také při slabém nasazení a velkých plodech a po použití kyseliny giberelové ve fázi slámově žlutého zbarvení plodů při vydatných srážkách. Náchylnost závisí také na odrůdě, tedy na stavbě a tloušťce slupky.
IO (polský Zahradnický institut) řadí malou náchylnost plodů k praskání za deště mezi žádoucí vlastnosti odrůd pro integrované pěstování. Instytut Ogrodnictwa – PIB se také šlechtitelsky zabývá třešněmi tolerantními k praskání. Prasklé plody rychleji hnijí: IO upozorňuje, že při moniliniové hnilobě a plísni šedé hnijí jako první popraskané plody.
Co přinášejí kryty nad sadem
Zastřešení řádků a vysoké tunely
Oregon State University popisuje dvě řešení:
- Rolovací kryty nad řádky. Mohou být velmi účinné, ale jsou drahé a pracné. Za slunce se musí svinovat, aby se stromy nepřehřály, aby bylo zajištěno proudění vzduchu a nebyla omezena fotosyntéza.
- Vysoké tunely. Zabraňují praskání, protože chrání plody před deštěm. Jsou oblíbené v některých evropských oblastech pěstování třešní a zkoumala je Michigan State University.
Podle téhož zdroje se dřevěné konstrukce používané v Norsku a dalších evropských zemích při silném větru lámou. Ocelové konstrukce jsou méně náchylné ke škodám větrem, pokud jsou dobře navržené a ukotvené.
Výsledky výzkumů
| Studie | Co se zkoumalo | Výsledek |
|---|---|---|
| Børve, Stensvand, Norsko (2003) | zakrytí od květu, 6–7 a 3–4 týdny před sklizní, bez zakrytí | v 6 z 8 pokusů zakrytí významně snížilo hnilobu plodů; v ošetřovaném sadu hnilo 48 % nezakrytých plodů a 6–11 % zakrytých |
| BC Climate Change Adaptation Program, Kanada | větrané kryty nad sadem | méně prasklých plodů; vlhkost vyšší o 20–30 %, závlaha nižší o 30 %; kryty neposkytly úplnou ochranu před deštěm a kroupami, ale výrazně ji zlepšily |
| Oregon State University (2019) | kryty a vlhkost | vlhkost pod krytem obvykle praskání neovlivňuje, ale může podporovat padlí a moniliniovou hnilobu |
V kanadských studiích se pod kryty padlí nevyskytlo. Oregon State University varuje, že vlhkost pod krytem mu může prospívat. Výsledky tedy závisí na klimatu a vedení sadu. Větrání a kontrola chorob zůstávají nezbytné.
Kdy třešně zakrývat
V práci Børveho a Stensvanda se stromy obvykle zakrývaly 3–4 týdny před sklizní, především kvůli prevenci praskání. Autoři to porovnali s delším zakrytím:
- zakrytí 6–7 týdnů před sklizní nesnížilo hnilobu více než zakrytí 3–4 týdny před sklizní, ale mohlo ušetřit jedno fungicidní ošetření,
- zakrytí během srážek od květu do konce sklizně umožnilo zcela vynechat postřiky fungicidy proti hnilobě plodů,
- delší zakrytí nezhoršilo kvalitu plodů.
Oregon State University přidává dvě praktické poznámky:
- Zima. Tam, kde napadne hodně sněhu nebo by kryt zadržoval teplo a ztěžoval stromům otužení, se fólie na podzim sundává a na jaře, po opylení, se znovu natahuje.
- Opylování pod krytem. Pokud jsou kryty nainstalované v době květu, úly se staví nejméně 15 stop (cca 4,5 m) od tunelu, česnem k rannímu slunci, na podstavci vysokém cca 3 stopy (cca 0,9 m).
Kryt nenahrazuje jiná opatření. IO doporučuje jako jeden ze způsobů omezení praskání postřiky vápenatými hnojivy: rutinně 3, 2 a 1 týden před sklizní, nebo bezprostředně před očekávaným deštěm, počínaje 3 týdny před sklizní.
Voda ze střechy: žlaby a drenáž
Tento bod se snadno přehlédne. Oregon State University varuje, že při vydatných srážkách může voda stékající z krytu přemokřit půdu pod tunelem. Pak praská až 60 % plodů, přestože na jejich povrchu žádná voda není.
Doporučení z tohoto zdroje:
- žlab tunelu nebo drenáž v řadách noh, které odvedou vodu z kořenové zóny,
- výsadba stromů na valy nebo vyvýšené záhony,
- kapková závlaha, která udržuje půdu blízko polní vodní kapacity, bez přemokření, od fáze slámově žlutého zbarvení plodů do sklizně.
Naše blokové tunely mají mezi loděmi žlaby, které jímají dešťovou vodu ze střechy. Její odvod mimo sad naplánujte spolu s projektem tunelu.
Výška: tunel musí být vyšší než sad
Třešeň je strom, ne keř. Tunel nad sadem musí pojmout korunu, ponechat rezervu pod fólií a místo pro postřikovač, plošiny a sklizeň.
- stavíme tunely do výšky 5 m na kotvách s pěchováním (1,25–2,0 m),
- šířka lodi 6–11 m, kruhový nebo gotický oblouk,
- u blokových tunelů nohy 2,5–3,5 m se spojkou Y, oválné trubky 80×40 nebo 90×50 mm (90×50: +29 % pevnosti při podobné ceně),
- nohy a kotvy z oceli E370+Z275 (o cca 10 % pevnější než S350+Z275, za stejnou cenu), oblouky z oceli S350+Z275,
- jednovrstvá fólie 150–200 µm se zárukou 3 roky.
Volíme ji při návštěvě v sadu.
Prohlédněte si nabídku tunelů pro třešně, nebo začněte v konfigurátoru.
Zdroje
- Understanding and Preventing Sweet Cherry Fruit Cracking (EM 9227) — C. Kaiser, L. Long, L. Brewer, Oregon State University Extension, 2019 (navštíveno 11. října 2026)
- Use of a Plastic Rain Shield Reduces Fruit Decay and Need for Fungicides in Sweet Cherry — J. Børve, A. Stensvand, Plant Disease 87(5), 2003 (záznam AGRIS FAO) (navštíveno 11. října 2026)
- Using vented orchard covers for protecting cherries — BC Climate Change Adaptation Program (navštíveno 11. října 2026)
- Metodyka integrowanej ochrony czereśni (materiały dla producentów), Instytut Ogrodnictwa, Skierniewice (Metodika integrované ochrany třešní, materiály pro pěstitele) (navštíveno 11. října 2026)
- Zadanie 3.10: materiały wyjściowe czereśni tolerancyjne na pękanie owoców — informacja 2024, Instytut Ogrodnictwa – PIB (Úkol 3.10: výchozí materiály třešní tolerantní k praskání plodů, informace 2024) (navštíveno 11. října 2026)